Autoritářké režimy v kontextu útisku inteligence a nezávislého myšlení

Bude se hodit

Rozdíl mezi přirozenou a nepřirozenou autoritou

Proč autoritářké režimy likvidují inteligenci

Udržení moci: Inteligence a nezávislé myšlení představují potenciální hrozbu pro autoritářské režimy. Lidé, kteří jsou schopni kriticky myslet a analyzovat situaci, jsou náchylnější k tomu, aby zpochybňovali legitimitu režimu a organizovali odpor.
Kontrola informací: Autokratické režimy často manipulují s informacemi a omezují přístup k různým zdrojům. Tím zabraňují lidem získat objektivní pohled na situaci a znesnadňují jim organizování se.
Strach z odlišných názorů: Autokratické režimy často vyžadují absolutní loajalitu a nesnášejí odlišné názory. Inteligentní lidé, kteří jsou schopni prezentovat své myšlenky, mohou představovat výzvu pro jednotnou ideologii režimu.
Ochrana status quo: Inovace a změny často ohrožují stabilitu autoritářských režimů. Potlačením inteligence se režimy snaží udržet stávající stav věcí.
Paranoia: Mnoho autokratických vůdců trpí paranoiou a obavami z konspirací. To může vést k tomu, že budou vnímat všechny, kdo mají odlišné názory, jako hrozbu.

Způsoby likvidace inteligence

Cenzura: Omezování přístupu k informacím, blokování nezávislých médií a internetu.
Perzekuce disidentů: Zatknutí, mučení a popravy lidí, kteří kritizují režim nebo se snaží o změnu.
Manipulace s vzdělávacím systémem: Změna učebních osnov tak, aby podporovaly ideologii režimu a potlačovaly kritické myšlení.
Omezování akademické svobody: Zasahování do výzkumu, cenzura vědeckých publikací a omezování mobility akademiků.
Šíření propagandy: Používání dezinformací a propagandy k manipulování veřejným míněním a ospravedlňování činů režimu.
Podněcování nenávisti: Pomocí dezinformací, lží, vykonstruovaných příběhů

Absence rozumu v praxi: Jednotlivci

Nejvýraznější „myslitelé“

Mao „velký kormidelník“ Ce-tung: 50 – 78 miliónů obětí.
Adolf „vůdce“ Hitler: 60 miliónů obětí jako důsledek světové války, kterou tento prototyp árijske rasy (blond, modré oči) vyvolal.
Josif „kolektivizátor“ Stalin: 10 – 47 miliónů obětí
Saddám Husajn: Zodpovědný za smrt stovek tisíc, možná až milionů lidí.

Dokument o teroristické organizaci ETA: Obhajoba názorů před kamerou

To, co zjevně znělo vznešeně, majestátně, inteligentně, oprávněně mezi „svýma“, tedy ve společnosti primitivů co si vzájemně přitakávají (potvrzují pravdu), bylo v diskuzi s někým kdo problematice rozumí, ale navíc má rozum a je normální, najednou směšné, nelogické, dětinské, trapné.

To si také tento vrah rychle uvědomil a zakoktával se, vykrucoval, za nic nemohl. Přitom začínal s naprosto jasným a neprůstřelným argumentem: „Zabíjením nevinných lidí jsme chtěli donutit vládu zasednout k jednomu stolu a zahájit dialog„

„Někdy musíte utrpení nejdříve způsobit, aby bylo možné jej ukončit“

Odpověď jednoho z členů teroristické skupiny (typ ISIS, Hamás apod.). Naprosto identický vzorec, jako vidím u pachatelů elektronického obtěžování každý den. Ačkoliv jim taková odpověď zní velice vznešeně – ve skuteřnosti je to totální a naprostá HOVADINA.

Absence rozumu v praxi: Z historie

Příběhy jednotlivců

Příklady lidí, kteří byli potrestáni za své pokrokové myšlenky, které často zpochybňovaly stávající politické, náboženské nebo vědecké normy.

Jejich osudy ukazují, jak „společnost“ (přesněji ti, kteří jsou u moci a rozhodují o tom co je „správné“) reaguje na ty, kdo předbíhají svou dobu. Prakticky všechny tyto pokrokové (kacířské) názory byli později potvrzeny jako pravdivé .

Giordano Bruno (1548–1600) – Italský filozof, astronom a mnich, který prosazoval heliocentrismus a myšlenku, že vesmír je nekonečný a obsahuje mnoho dalších planet a sluncí. Tyto názory byly v rozporu s církevní doktrínou. Bruno byl nakonec upálen za kacířství roku 1600.
Michael Servetus (1511–1553) – Španělský lékař a teolog, který objevil funkci plicního oběhu (malý krevní oběh) a vyslovil kritiku některých doktrín katolické i protestantské církve. Kvůli svým náboženským a lékařským názorům byl odsouzen za kacířství a roku 1553 upálen v Ženevě.
Hypatia z Alexandrie (cca 360–415 n. l.) – Filozofka, matematička a astronomka z Alexandrie. Prosazovala neoplatonskou filozofii a věnovala se matematice a astronomii v době, kdy byly podobné vědecké přístupy podezřívány z odporu vůči křesťanským hodnotám. Kvůli své vzdělanosti a vlivu byla brutálně zavražděna křesťanským davem v roce 415.
Sokrates (469–399 př. n. l.) – Slavný řecký filozof, který učil své studenty klást otázky a přemýšlet o základních pravdách. Jeho metoda byla považována za hrozbu pro tradiční aténské hodnoty, a proto byl odsouzen k smrti pro údajné „kazení mládeže“ a „bezbožnost“. Nakonec byl popraven vypitím jedu.
Jan Hus (1415) – Český náboženský reformátor, který byl upálen za své náboženské názory a kritiku církevní korupce. Jeho myšlenky předznamenaly reformaci a měly velký vliv na budoucí náboženské a společenské změny.

Ilumináti

Hnutí volnomyšlenkářů: Původní název byl „Řád perfekcionistů“.

Ilumináti usilovali o reformu společnosti, odmítali absolutismus a církevní vliv na státní záležitosti, což byl v té době velmi odvážný postoj. Cílem iluminátů bylo podporovat racionální myšlení, vědu, vzdělání a svobodu od pověr a autoritativních institucí. Růst řádu byl rychlý, členové se rekrutovali zejména mezi intelektuály a vzdělanci

V roce 1785 však byla činnost iluminátů zakázána bavorskou vládou, která považovala jejich ideje za hrozbu pro státní moc a stabilitu. Řád byl rozpuštěn a činnost „oficiálně“ ukončena.

Často spojováni s pořádáním podivných obřadů (sémanticky podobné orgiím) a snahy o ovládnutí světa

Svobodní zednáří

Hnutí středověkých zednářských cechů a bratrstev, které sdružovaly řemeslníky a stavitele. Tito lidé si navzájem předávali znalosti a dovednosti, a jak postupně jejich práce přerostla hranice běžného řemesla, začaly se uplatňovat filozofické a morální principy.

Často spojováno s pořádáním podivných obřadů (sémanticky podobné orgiím) a snahy o ovládnutí světa.