Podnět – stručná definice
Podnět je jakýkoli vnější nebo vnitřní signál, který vyvolává reakci organismu.
Příklady obecných podnětů
- Zvukové – hluk, hudba, řeč
- Vizuální – světlo, barvy, pohyb
- Hmatové – dotyk, tlak, teplota
- Čichové – vůně jídla, parfém, kouř
- Chuťové – sladké, slané, kyselé
- Emoční – úsměv, tón hlasu, hrozba
- Kognitivní – myšlenka, vzpomínka, slovo
- Sociální – pohled, gesta, neverbální signály
Práh vědomí
Práh vědomí je nejnižší intenzita podnětu, kterou je člověk schopen vědomě zaznamenat a rozpoznat. Je to hranice mezi podněty, které jsme schopni vnímat, a těmi, které jsou příliš slabé na to, abychom si je uvědomili.
Jednoduchý příklad
Když někdo šeptá velmi tiše, možná ho nejdřív neslyšíme. Jak postupně zesiluje hlas, v určitém momentě začneme šepot vnímat – to je právě práh vědomí pro zvukový podnět.
Tento práh není pevně daný
Může se měnit v závislosti na:
- Individuálních rozdílech mezi lidmi
- Únavě
- Pozornosti
- Okolních podmínkách
Podprahový podnět
Jakýkoliv signál nebo stimul, který je přítomen v našem prostředí, ale jeho intenzita je příliš nízká na to, abychom jej vědomě registrovali – je tedy pod prahem vědomí.
Klíčové vkastnosti
- Podprahové podněty si neuvědomujeme
- Mohou být mozkem zpracovány nevědomě
- V některých případech mohou mít vliv na naše chování, emoce, rozhodování atd.
Příklady podprahových podnětů
- Zvuk tak tichý, že ho vědomě neslyšíme
- Obraz promítnutý tak krátce, že ho vědomě nezaregistrujeme
- Dotyk tak jemný, že si ho vědomě nevšimneme
Subliminální podnět
Specifický podprahový podnět, který vždy určitým způsobem ovlivňuje myšlení, chování, emoce apod..
Jak se liší od běžného podprahového podnětu?
- Podprahové podněty – jsou jakékoli podněty pod prahem vědomého vnímání. Mohou být podvědomě registrovány, ale nemusí mít žádný měřitelný vliv na chování nebo rozhodování.
- Subliminální podněty – mají psychologický dopad. Ovlivňují myšlení, emoce nebo chování aniž by si to člověk uvědomoval
Jinými slovy, všechny subliminální podněty jsou podprahové, ale ne všechny podprahové podněty jsou subliminální.
Příklady subliminálních podnětů
Vizuální
- Obrázek zobrazený tak krátce (zlomek sekundy), že ho vědomě nevidíme
- Velmi slabý vodoznak v obraze
- Text skrytý v pozadí nebo vzoru
Zvukové
- Velmi tiché zvuky pod prahem slyšitelnosti
- Slova vyslovená příliš rychle na vědomé zachycení
Dotykové
- Extrémně jemné vibrace
- Velmi slabý proud vzduchu
- Nepatrné změny teploty
Čichové:
- Vůně či pachy v tak nízké koncentraci, že je vědomě necítíme
Podprahové podněty v kontextu učení
- Krátkodobý vliv – mohou ovlivnit podvědomé asociace, ale efekt je slabý a dočasný.
- Bez vědomé zpětné vazby – mozek potřebuje zpětnou vazbu k efektivnímu učení, což podprahové podněty neposkytují.
- Nevhodné pro komplexní učení – nelze se tak naučit složité dovednosti nebo znalosti.
- Možné ovlivnění emocí – mohou vyvolat nálady nebo preference (např. reklama, priming).
- Individuální rozdíly – účinek je nestabilní
- Lepší alternativy – vědomé učení s opakováním, aktivním zapojením a zpětnou vazbou je účinnější.
Podprahové podněty a emoce
Podprahové nebo subliminální podněty mohou ovlivnit emoce tím, že neúmyslně aktivují pozitivní nebo negativní asociace v podvědomí. Tento proces může mít vliv na náladu, vnímání situací nebo rozhodování, aniž by si toho jedinec vědomě všiml. Několik způsobů, jak k tomu dochází:
- Priming efekt – vystavení podnětům (např. slovům, obrazům nebo zvukům) pod prahem vědomí může připravit mozek na určitý emocionální nebo kognitivní stav. Například pokud je někdo vystaven podprahovým obrázkům nebo zvukům šťastných lidí, může to zvýšit jeho šanci cítit se šťastněji nebo pozitivněji, i když si toho není vědom.
- Skrytá reklama – reklamy často používají subliminální techniky, kdy jsou loga nebo pozitivní obrazy zobrazeny na velmi krátkou dobu, což může vzbudit pozitivní asociace s produktem nebo značkou. Tato technika může zvýšit náklonnost k určité značce, aniž by si ji divák vědomě uvědomoval.
- Emoční rezonance – podprahové podněty mohou vyvolat podvědomou emocionální reakci, jako je strach nebo touha. Například, pokud je určité slovo nebo symbol spojený s negativními emocemi, může podvědomě vyvolat úzkost nebo negativní pocity, i když je podnět příliš rychlý na to, aby byl vědomě vnímán.
- Změna vnímání – i když podprahové podněty nejsou vědomě zaregistrovány, mohou změnit, jak jedinec vnímá situaci nebo osobu, což následně ovlivňuje jeho emocionální reakci. Například nenápadné umístění určitého symbolu může změnit, jak pozitivně nebo negativně člověk hodnotí okolní prostředí.
Mozek může zpracovávat slova, která nelze slyšet
Obecně
- Binaurální signály – když jsou dvě různé frekvence prezentovány do každého ucha (například 300 Hz do jednoho ucha a 310 Hz do druhého), mozek vnímá rozdíl mezi těmito frekvencemi jako novou frekvenci, která je pod prahem vědomí, ale stále ji analyzuje.
- Podprahové zvukové vlny – použití velmi nízkých nebo vysokých frekvencí, které jsou mimo rozsah lidského vědomého sluchového vnímání, ale mohou stále ovlivnit chování nebo náladu posluchače.
V kontextu podprahového mluvení
- Subliminální zvukové vlny – slova nebo zvuky mohou být skrytě zakódovány v jiných zvucích, jako jsou šumy nebo hudba. Tyto zvuky mohou být tak tiché nebo rychlé, že je posluchač nevnímá, ale mozek je stále zpracovává, pokud se nacházejí v rozsahu slyšitelnosti pro podvědomí.
- Maskování zvuků – podněty mohou být maskovány jinými zvuky (např. hlasitějšími), ale mozek může stále zachytit některé detaily a vytvořit asociace, i když si jich není vědom.
- Vizuální nebo kontextová podpora – mozek může zpracovávat informace na základě vizuálních podnětů nebo kontextu, i když zvuk není zcela slyšitelný. Například, pokud slova doprovází určité obrazy nebo situace, mozek je může spojit a interpretovat, i když nejsou slyšet jasně.
- Neurální adaptace – mozek má schopnost adaptovat se na různé zvukové podněty a v některých případech může zpracovávat informace, které jsou na hranici slyšitelnosti nebo na úrovni podprahového vnímání, pokud jsou pravidelně opakovány.
Následující informace se vztahují přímo k elektronickému obtěžování
Co je třeba zohlednit
- Každý člověk na světě má jedinečný tvar uší podobně jako otisky prstů: Každý proto slyší trochu jinak
- Mozek zpracovává přibližně 11 milionů bitů informací. Uvědomujeme si však pouze cca 10 bitů.
- Mozek nás drží až 15 sekund v minulosti: Samozřejmě tento poznatek nelze aplikovat na celkové vnímání
- Podvědomí nehodnotí, zda jsou příjimané informace pravdivé, logické nebo smysluplné.