,

Elektronické obtěžování: Co obnáší sdílení konkrétních poznatků o tomto problému

Základní informace

Čeho se tento příspěvek týká

Primární cíl pachatelů v kontextu sdílení poznatků

Sdílení poznatků obecně

Sepisování poznatků

  • Tabulkové editory
  • Textové editory
  • Vlastní webové stránky
  • Databáze, datové pole
  • Kooperace s umělou inteligenci

Způsoby sdílení poznatků

Základní komplikace v kontextu sdílení poznatků

  • Každý systém funguje odlišně: Jiné rozhrání, odlišné zadávání textu
  • Různé požadavky na data
  • Data nelze spravovat z jednoho místa
  • Aktualizace dat vyžaduje úpravu v každém systému zvlášť
  • Nutnost prezentovat poznatky v té nejobyčejnější podobě: Chybí možnost vhodného formátování. Většina systémů vyžaduje text v té nejzákladnější podobě
  • Chybí možnost seskupovat podobné či stejné informace do jedné

Komplikace v důsledku elektronického obtěžování

  • Pachatelé mají předpřipravené scénáře pro různé způsoby sdílení poznatků: Tyto scénáře jsou jednoduše odpozorovány od obětí, které problém řeší
  • Předpřipravené scénáře, které nějakým způsobem narušují nebo znesnadňují určitou formu sdílení poznatků
  • Snaha vytvářet negativní asociace s prací na počítači
  • Cílené vyvolávání chyb: Obětem jsou podsouvány určité formy řešení, které se později ukáží jako nevhodné
  • Samotné elektronické obtěžování: Podrobně popsáno níže

Co také souvisí se sdílením poznatků

  • Čím víc člověk chápe, tím spíš je na vše sám
  • Téma je nutno pochopit a zasadit do kontextu, souvislostí
  • Články, ve kterých je obviňována odborná veřejnost z nesprávného chápání tématu elektronického obtěžování jsou často blokovány z důvodu „závažného obvinění autority“ (proto nutno téma podrobně pochopit, vysvětlit, mít důkazy). Viz: Elektronické obtěžování: Je absence objektivních důkazů potvrzením duševní poruchy?

Důsledky

  • Časová náročnost
  • Oběti jsou nuceny problém řešit na vlastní náklady
  • Nudné prezentace
  • Nezajímavé zpracování tématu
  • Extrémní množství opticky stejných a obsahově duplicitních informací
  • Frustrace obětí (autorů)
  • Falešný pocit dominance, intelektuální převahy na straně pachatelů: Ti si postupně vsugerovali, že ovládají „systém“, který nikdo neumí vysvětlit, nic se jim nemůže stát, mohou si říkat co chtějí

V kontextu elektronického obtěžování

  • Sepisování poznámek: Možnost narušovat, otravovat, provokovat, rozptylovat. Pachatelé tak obhajují obtěžování jako „souboj“, „bitvu s nepřítelem“
  • Zveřejňování poznatků: Možnost narušovat, otravovat, provokovat, rozptylovat. Pachatelé tak obhajují obtěžování jako „souboj“, „bitvu s nepřítelem“

Záměr autora

  • Definice tématu a souvisejících problémů
  • Rozbor a popis poznatků
  • Zasazení všech informací do kontextu
  • Přehledné zpracování tématu

Záměr pachatelů

  • Zabránit přehlednému zpracování informací
  • Diskreditace autora / oběti
  • Snaha ztrapnit „nepřítele“ (oběť, která problém reálně řeší)
  • Téma a jeho řešení má vyvolávat strach
  • Zabránit zveřejnění pravdivých informací

Souvislosti

  • Pachatelé předpokládají, že toto téma (zejména elektronické obtěžování) nikdy nikdo nepochopí, natož aby jej popsal
  • Součástí tohoto způsobu obtěžování je přístup k zařízením obětí (mobilní telefon, počítač apod.): Pokud o tomto tématu někdo píše, zneužívají pachatelé soukromých informací (cíle, záměry, plány)

Základní mechanismy, které mají zabránit sdílení poznatků

  • Vyhrožování a zastrašování
  • Demotivace
  • Provokace
  • Rozptylování
  • Narušování myšlení
  • Negativní emoce

Vyhrožování a zastrašování

  • Fyzický útok: Například útok nožem. Snaha motivovat či nabádat další pachatele (nebo obecně kohokoliv) aby takový útok provedl.
  • Způsobení smrtelného úrazu : Má se tak stát důsledkem rozptylování a nepozornosti například při přecházení silnice
  • Způsobení krevní sraženiny nebo vážné nemoci (nejčastěji rakovina) a následnou smrt : Většinou popisováno „ozařování“ magnetickým polem, které si oběť nemá uvědomovat ani cítit. Často v kontextu dlouhodobého pobytu na jednom místě (například postel).
  • Hacknutí počítače, mobilního telefonu, HDD, citlivých dat (fotky v mém případě => jsem fotograf): Smazání, zneužití, kopírování, obohacení na úkor oběti
  • Výhružky v kontextu zacílení na rodinu, okolí, přátele : Tyto scénáře postaveny zejména na nevědomosti, nejistotě na straně oběti nebo obětech, které mají přátele.
  • Každý, kdo o tomto problému něco zveřejní má být zodpovědný za případnou tragédii či utýrání jiných obětí: Pachatelé tvrdí, že si vybíjí vztek na jiných obětech, které o tomto typu obtěžování neví tolik.
  • Zveřejňování informací má docházet k nechtěné inspiraci pachatelů: Inteligentnější oběť má mít přístup k širšímu souboru informací, ke kterým se pachatel dostane pomocí této strategie.
  • Sepisováním informací má oběť pachatelům vyzrazovat cenné informacem, ke kterým by se pachatelé jinak nedostali: Co a jak funguje, jak co vnímá, co slyší apod. Díky tomu má být obtěžování ještě horší. Zároveň má oběť vnímat zveřejňování informací jako chybu (co by kdyby)

Demotivace

  • Tvrzení, že se vše děje pouze autorovi textu : Jde o obecnou sugesci, která je používána pro všechny oběti
  • Autorovi nikdy nikdo neuvěří: Snaha o demotivaci pomocí logického základu (dokud oběť celé téma nepochopí – neví jak jej přesně definovat)
  • Zveřejňováním informací o tomto tématu se má oběť ztrapnit: Standardní, dlouhodobě šířené podprahové schéma. Obecně je cílem vyvolat stereotyp, že být obětí trestného činu je trapné, ostuda, společensky nepřijatelné (natož to jakkoliv řešit)
  • Nikoho to nezajímá (nikdo to nebude číst): PROČ to v současnosti zajímá pouze vědomé oběti a pachatele je popsáno v dalších částech.
  • Tvrzení, že někdo jiný se tímto tématem zabývá a má takřka hotovo : Scénář, který je používán již minimálně 40 let
  • Snaha vyvolávat ospalost: Konkrétní mechanismy již zmapovány a brzy budou popsány!
  • Jednoduché fráze: „Oni si to stejně nepřečtou“, „To nemá smysl psát“

Zveřejňování informací na webových stránkách

  • Negativní asociace s prací na počítači
  • Negativní asociace s vytvářením poznámek, sepisováním textů, třízením informací
  • Pachatelé označují web za nedůvěryhodný, nepravdivý  : Zmiňují faktické chyby, nesmyslné informace avšak nejsou nikdy schopni popsat kde konkrétně je chyba.
  • Pachatelé tvrdí, že web osahuje nebezpečný vir: Často například formou komentářů na sociálních sítích pomocí falešných profilů.

Soukromé (neveřejné) poznámky

  • Řešení poznámek, zápisků, poznatků, které jsou teprve zpracovávány a tedy neveřejné
  • Zesměšňování gramatických chyb či podoby rychlých poznámek
  • Snaha bránit, rušit u vytváření krátkých, stručných poznámek
  • Opakování, přeříkávání poznámek obsahující zajímavé informace
  • Opakování psaného a záměrné vytrhávání z kontextu

Související:

Nepřehledné, nedůvěryhodné zpracování tématu

  • Každý příspěvek má být napsán tak, aby problém nebyl nikdy vyřešen: Toho se pachatelé snaží docílit pomocí různých provokací, nebo množstvím nahrávek mentálně retardovaných jedinců (jde o faktický údaj, nikoliv „narážku“).
  • Publikované texty by měly být negativní, afektované, křečovité: Čtenář nechápe oč jde, texty jej nebaví, téma nezajímá. Má rovněž působit jako projev bipolární poruchy.
  • Vyvolání ztráty sebekontroly: Autor je až příliš uvolněný a píše dlouhé (někdy dokonce jakoby velice vtipné), slohové práce, které mají tentýž efekt jako blogy věnující se podkožním čipům, tajným vládním spiknutím, 5G apod. Zkrátka to, co mají „normální občané“ „automaticky“ (dlouhoodobě) zařazeno do kategorie „divné“, „blázen“, „nezajímavé“.
  • Přehlcování pracovní paměti: Dochází ke ztrátě souvislosti; Roztříštěné, nekonzistentní texty. Obecně signifikantní projev schizofrenie (nesouvislé myšlení) nebo jiné závažné duševní poruchy.

Psaní textů: Příspěvky na web, statusy, diskuzní fóra, emaily

  • Zahlcování fonologické smyčky pro komplikovanější formulování vět: Stále se opakující fráze
  • Snaha narušit sebekontrolu
  • Podsouvání nesmyslných témat, které mají v daný moment dávat smysl
  • Nepřehledné (nedůvěryhodné) zpracování
  • Sepisování poznámek má vytvářet negativní náladu či mají být zápisky pomocí syntézy hlasy pouštěny dalším obětem
  • Neustálé přeskakování mezi tématy
  • Komentování chyb v textu
  • Provokace
  • Pískání v uších s cílem ovlivnit slyšený zvuk
  • Rozhodovací paralýza připomínáním vlastních poznámek
  • Důležitá informace, poznatek skryta pod nesouvisející, nezajímavý nadpis, jinou informaci

Scénáře v kontextu zveřejňování informací

  • Snaha vyvolat znechucení přehlcením myšlenek množstvím informací sdělných rychle za sebou
  • Negativní asociace
  • Texty autora (oběťi) mají působit jako texty duševně nemocného jedince
  • Zabránit přehlednému zpracování informací
  • Publikované informace mají být zneužívány pachateli k vlastnímu obohacení, prospěchu
  • Zveřejňování jakýchkoliv scénářů má vést k inspirování některého z pachatelů a jejich uskutečnění
  • Sepisování a zveřejňování informací formou textu má být projev slabosti a neschopnosti
  • Fanatický tlak na sdílení informací
  • Ten, kdo toto téma řeší (v tomto případě já, autor textů a oběť gangstalkingu) má být pachatel, protože nikdo jiný takové znalostí mít nemůže: Souvisí s nenávistí k inteligenci a snahou inteligenci ponižovat => jedná se o standardní vzorec chování hlupáků.
  • Vydávání se za autority
  • Snaha neustále řešit autora a způsob (nebo způsoby) jakým téma řeší
  • Pachatelé se často hájí tím, že „pouze“ ukazují, jak vše funguje
  • Vydávání se za oběti, které zrovna čtou tento příspěvek
  • Snaha oběti vnutit názor, že takové informace nemůže nabízet zdarma: Měla by je přesunout na placený kanál a zveřejňovat jen po malých částech. Zkrátka rozjet byznys jako další paraziti.