Níže uvedené informace částečně vysvětlují proč elektronické probíhá způsobem jakým probíhá.
Jak se během řešení ukázalo – zdaleka nejde o ojedinělý případ jednoho deviantního pachatele. Na základě zkušeností mnoha obětí z celého světa lze následující vzorce chování považovat za „standard“.
Kdo jsou pachatelé?
Obyčejní lidé. Často jedinci s tělesným postižením.
Pachatelé dlouhodobě vykazují vzory chování typické pro nízké kognitivní schopnosti
- Mentalita malých dětí
- Naivní logika, jednoduché myšlení
- Primitivní vyjadřování, projev, intonace, hlas
- Absence základního vzdělání, častá negramotnost
Tomu odpovídající vzorce chování
- Časté vztekání se
- Potřeba s někým neustále soupeřit a následně se mstít za prohru (neschopnost)
- Fascinace hrou na dospělé chování
- Křečovitá až fanatická touha po dominanci, převaze, nadřazenosti, slávě
- Posedlost přikazováním
- Cílené, mnohdy až křečovité vyhýbání se konfrontaci – zřetelná neschopnost reagovat na jasné argumenty
- Sebedůvěra zřetelně založená na anonymitě, absenci fyzického kontaktu, používání podprahových podnětů, nahrávkách jiných lidí (ti o tom často nemají tušení), efektech aplikovaných na svůj hlas
- Soustavné dožadování se pozornosti, vnucování se
- Fascinace pocitem, že pachatelé ví nebo ovládají něco, co je považováno za nemožné, nereálné.
- Potřeba se neustále předvádět, něco si dokazovat
Naivní, dětinská logika, obhajoba argumentů
- Přesvědčení, že křečovité „natahování“ nesmyslného obtěžování je důkazem odvahy, psychické odolnosti, dominance.
- Vše soustavně označováno jako strategie, taktika, záměr
Vzorce chování v kontextu obtěžování
- Ve všech aspektech chování pachatelů lze zřetelně vnímat nízké sebevědomí, které si pachatelé kompenzují anonymitou, absencí fyzického kontaktu s obětí a „zvykem“ v kontextu dlouhodobého kontaktu s obětí, které se neustále vnucují.
- Pachatelé oběť dlouhodobě nutí, aby opakovaně přiznávala podřízenost pachatelům. V případě, že se tak neděje – neumí pachatelé na takovou situaci reagovat.
- V momentě, kdy oběť začne být na pachatelé agresivní, dochází až k neuvěřitelně zoufalé snaze tuto agresi rychle otupit, nasměrovat pozornost jinam. Konkrétní postupy popsány níže.
- Posedlost představou ovládání lidí
- Fascinace primitivními zvuky
Reálná aktivita pachatelů
- Narušování aktivit oběti
- Komentování zvuků v okolí oběti
- Zkreslování informací (nejčastěji dodatečné pozměňování kontextu)
- Kopírování
- Omezování
- Vykrádání
- Vyrušování
- Ponižování
- Rozptylování
- Ovlivňování emocí
- Zahlcování pracovní paměti množstvím nesmyslných podnětů
atd.
Co pachatele nejvíc fascinuje
- Možnost vydávat se za někoho jiného: Pozměněný hlas, nahrávky jiných lidí
- Hraní si na inteligenci a dospělost
- Být vůdcem nebo důležitým (potřebným) členem smečky
- Představa vydávat příkazy, které ostatní musí plnit
- Hodnotit, rozhodovat o tom co je a není správné, vhodné apod.
Dlouhodobé vzory
Čím nižší intelekt nebo rozumové schopnosti – tím větší pravděpodobnost, že se takový jedinec dozví, jak se „připojit“ k pachatelům, jaké podněty ovlivňují myšlení lidí
Naopak čím vyšší intelekt, rozvinutější kritické myšlení, samostatnost – tím víc k takovým lidem pachatelé pociťují nenávist, strach, závist.
Pachatelé a inteligence
„Bohové musejí být šílení“
- Na základě dlouhodobých zkušeností s tímto tématem se ukazuje, že řada pachatelů je vyloženě ZAMILOVANÝCH do inteligence (abstraktní entita).
- Tato abstraktní entita je však založena na SKUTEČNĚ inteligentních lidech (ne těch, kteří se jen snaží působit inteligentně), jejichž projev je pro pachatele něco jako „nebeská hudba“ (příčinou je kombinace melodie hlasu, vyjadřování emocí, neustálý tok zajímavých informací apod.).
- Technicky vzato dochází k podobnému jevu, který byl kdysi znám jako „volání sirén„, kdy „zamilovaní námořníci“ (představte si co vše asi stimuluje skupinu mužů trávící měsíce na lodi) skákali do moře. Reálně šlo pouze o větry, atmosférické jevy, velryby a vzájemné interference těchto zvuků, ale také magnetické anomálie (poznámka: magnetické pole je na různých místech Země vždy unikátní, jedinečné). Mohlo tedy docházet také k interferencním v kontextu emocí, prostředí, okolností apod.
- Když se toto umocní ještě slovy – dochází na takřka nefalšovanou lásku k transcendentním bytostem (vysoce inteligentní a kreativní lidé jako Albert Einstein apod.). To samozřejmě zase někteří vhodně „přetransformovali“ v lásku k bohu (který je rovněž
Inteligence z pohledu pachatelů
Pachatelé považují za inteligenci (nebo důkaz)
Nikoliv schopnost řešit problémy, ale působit dojmem, že toto řešení zprostředkovávají, nebo organizují. Jinými slovy, že oproti jiným mají potřebné postavení v rámci hierarchie, vliv, možnosti. (připomínám, že pachatelé jsou jen obyčejní lidé, invalidní důchodci, mentálně retardovaní a nesvéprávní primitivové, tělesně postižení jednotlivci sedící u radiostanic bydlící klidně ve stejném domě jako vy a nebo v tom naproti).
Inteligence je pro pachatele to stejné jako
Dospělost, hrubý hlas, vyjadřování se způsobem, kterému nikdo nerozumí a zároveň obsahuje „sofistikované zvuky“ (disponovat, jednání, zahájit dialog, regulérně, argument, aspekt atd.)
Reakce na klíčová slova
V kontextu „sofistikovaných zvuků“ pachatelé u projevu skutečně inteligentních lidí reagují pouze na klíčová slova (zvuky), které znají podobně jako písničku (jejich obsahu nebo správnému použití nerozumí). Vzhledem ke snížené kognici se pachatelé na základě těchto klíčových slov ihned řadí na útoveň inteligentních nebo dokonce výjimečně inteligentních jedinců.
Metoda kontrastu
V rámci elektronického obtěžování lze registrovat častý jev, kdy se pachatelé snaží projevit hned poté, co byl slyšet hlas mentálně retardovaného, kňučícího, blábolícího pomatence.
Někteří z pachatelů zcela otevřené přiznávají skutečnou podstatu problému
Zde je nutno pochopit celkový kontext.
Zvyšování tolerance
Zvyšování tolerance na podnět znamená postupné snižování reakce organismu na opakovanou nebo dlouhodobou expozici danému stimulu. Tento proces může být fyziologický (např. při užívání látek, kdy je potřeba vyšší dávka pro stejný účinek) nebo psychologický (např. adaptace na stresory). Dochází k němu kvůli změnám v nervovém systému, receptorové citlivosti nebo metabolických procesech.
Důsledek
Stále menší míra vzrušení. Pachatelům opakování stále stejných činností nepřináší očekávané potěšení
K čemu tento stav vede
- Hledání nových vzrušivých stimulů
V kontextu snížených kognitivních schopností se to projevuje:
- Snahou vytvářet ještě víc absurdní situace než byly ty předchozí
- Vytvářet ještě absurdnější kombinace různých podnětů
- Vytvářet ještě víc nesmyslné zvuky (kňučení, hekání, slintání, prskání, napodobování zvířecích zvuků)
- Vytváření ještě absurdnějších dialogů
- Vytváření slovních patvarů
- Snaha ještě více ničit, ještě více otravovat
- Snaha ještě více „už koněčně něco způsobit“
Reálné důsledky
- Přiznání, že jsou poslouchány mobilní telefony a jiná elektronická zařízení obětí
- Provokace předchozím bodem v kontextu ignorace takové situace případně, že to stejně nikdo řešit nebude
- Přiznání, že je vše založeno na lhaní, překrucování informací a že o to přece jde
- Přiznání, že jediným cílem pachatelů je užívání návykových látek souběžně s masturbací během snahy způsobit něčí sebevraždu nebo hromadnou tragédii respektive snahy zničit život co nejvíce lidem.
Výše uvedené v kontextu dlouhodobých poznatků
Tento stav plně koresponduje se vzory, které byly předpovídány již před mnoha lety (mezi ty úsměvnější patří také vzrušení z přiznání konkrétní identity pachatele nebo nárůst klasických telefonních hovorů obětem či náhodným obětem, což budou pachatelé prezentovat jako „hyperrealismus“)
Snaha kopírovat (stínovat) každého, kdo dělá něco zajímavého
Kontext
- Cílem je nejen cítit se jako dotyčný (představovat si jaké to asi je), ale zejména fanatismus spojený s utkvělou představou, že inteligence jako taková neexistuje a vše je pouze důsledek nějakých „linek“ (tzn. „něco co někdo vysílá“)
- Pachatelé předpokládají, že k oněm linkám takto dostanou (poté sestříhají, použijí části které se jim libí a ty vloží třeba do svých „linek“ jako podkres, nebo zajímavou emoci. Reálně pak vzniká například: text o pletení, názvy funkcí funkcí v javascriptu, emoce vzteku a smíchu a trochu kvantové mechaniky)
Jak jsem na to přišel?
- Jednoduše: Řešení toho tématu obnáší kromě klasické snahy zabránit zveřejňování informací také několik pachatelů, kteří jsou doslova „přisátí“ na každé písmenko, které napíšu (psaný text je opakován syntézou hlasu).
- Tito pachatelé sami sebe prezentují jako „vysoce postavené členy tajné organizace“ nebo „architekty“, kteří mě „školí“ v pochopení tohoto problému (elektronické obtěžování). Během toho „dolazují“ drobnosti (co mám jak napsat, co mám smazat apod.),
- Souběžně s tím také neustále „prorokují“, případně otráveně o všem tvrdí, že to či ono už znají dávno (nebo na to přišli hned), zatímco já až nyní (fakt, že mnohdy reálně přeříkávají mé soukromé poznámky psané jinde je samozřejmě upozaděn)
Důsledek
- Tento celosvětový jev (v kontextu elektronického obtěžování) má výrazný vliv na dokončování mnoha zajímavých projektů (nápadů, invativních řešení apod.). Mezi časté oběti totiž patří kreativci (že velká část dnešní filmové a hudební produkce stojí, s prominutím, za úplné hovno má svůj důvod).
- Pachatelé používají stále jeden a tentýž argument: „On to moc řeší“, „Oni (ti kdo něco skutečně tvoří) to vždy nějak udělají“