Co jsou podprahové nebo subliminální podněty?
Vysvětleno v samostatném příspěvku: Elektronické obtěžování: Co jsou podprahové podněty a jak mohou ovlivňovat myšlení, emoce, rozhodování oběti aniž by si to uvědomovala
Vnímání podnětů z pohledu jednotlivce
- Vědomé: Slyšení hlasů, zvuků, impulsovitých zvuků apod.
- Vědomé => mimo pozornost: Pokud se člověk na něco soustředí, mnohé okolní podněty nevnímá. Na zavolání jménem nebo podezřelý zvuk reaguje.
- Vědomé => mylně interpretované: Například falešný vnitřní hlas, vnitřní dialog, slyšení myšlenek, komunikace s duchy apod.
- Nevědomé => podprahové: Slyšení (vnímání) takových podnětů si oběť neuvědomuje. I tak mohou ovlivňovat (a často ovlivňují) chování, rozhodování, emoce, psychiku.
- Zdánlivě neexistující: Jde o vnímání podnětů, které vznikají až díky subjektivním vlastnostem (například nelineární vlastnosti sluchu apod.)
Na tentýž podnět může každý člověk reagovat odlišně
Proč
- Subjektivní faktory
- Vlivy prostředí
- Kontext situace
- Intenzita
- Cíle, záměry, schopnosti pachatele
- Míra vědomého vnímání
- Subliminální podněty
Konkrétní typy reakci
- Interferenci například zvuků může každý člověk vnímat (slyšet) jinak
- Slyšitelný hlas
- Falešný vnitřní hlas, vnitřní dialog, zvuk myšlenek
- Podprahový vjem
- Emoční odezva
- Změna rozhodnutí
- Vyvolání vzpomínky, myšlenky: Jde o stejný princip, jako vyvolání vzpomínky pomocí vůně, hudby, slyšení něčího hlasu apod.
- Fyzická odezva: Škubnutí, svalové napětí, bolest hlavy, bolest zubů, zhoršená rovnováha
- Změna nálady: Může docházet k náhlým změnám (může být označeno za bipolární poruchu)
- Narušení spánku
- Tříštění pozornosti, ztráta koncentrace
- Nesoustředěnost
- Nekonzistentní myšlenky
- Zhoršené vyjadřování
- Interference s okolním prostředím
- Vibrace, mikrovibrace: Například citelné vibrace v chodidlech
Co upoutává pozornost
- Kontrast: Mozek je citlivý na kontrastní podněty. To znamená, že výrazné rozdíly v barvách, jasu, tónu nebo vzorech budou pravděpodobně upoutat pozornost.
- Pohyb: Rychlý pohyb nebo změna v pohybu je často schopen upoutat pozornost. Je to důležité pro sledování nebezpečí nebo potravy v přírodě.
- Emoce: Podněty spojené s emocemi, jako jsou obličeje vyjadřující silné emoce, mohou upoutat pozornost. Mozek je biologicky naladěn na reagování na sociální signály.
- Novost: Mozek má tendenci reagovat na nové nebo neobvyklé podněty. Toto zajišťuje, že jsme ostražití vůči potenciálně důležitým změnám ve svém okolí.
- Význam: Informace, které jsou relevantní pro naše aktuální cíle nebo potřeby, mají větší šanci upoutat naši pozornost. To je známé jako selektivní pozornost.
- Reakce na hrozbu: Mozek reaguje na podněty, které mohou signalizovat hrozbu. Toto je přežití instinktu.
- Belohnung (odměna): Podněty spojené s odměnou, jako je potrava nebo potěšení, mohou přitáhnout pozornost díky mechanismu odměny v mozku.
- Kognitivní výzva: Podněty, které vyžadují kognitivní úsilí nebo řešení problémů, mohou také upoutat pozornost.
Spektrální vzory v kontextu slov, nebo dějů
Všiml jsem si, že pokud se soustředím na jednotlivá slova například při poslechu rádia – některá (tedy ne všechna!) evokují něco jako podvědomé obrazce. Tyto obrazce mají navíc stále stejný „základ“ (barevnost, tmavé pozadí, lehký šum v pozadí, oranžovo fialové, „grafické“ prvky – jinými slovy – lze přirovnat k tomu, co člověk vidí když zavře oči, nebo si mne oči). Tento (nebo velice podobný) typ spektrálních vzorů mám dokonce spojený s čísly nebo dny v týdnu (avšak v tomto a prozatím jenom v tomto konkrétním případě se u jednotlivých dnů mění barvy)
Celistvé a konkrétní informace mají vždy podobu spíše impulsů, krátkých „pocitových modelových situací“, „myšlenkových vizualizací“ (tyto vizualizace jsou složeny ze spektrálních vzorů, které reprezentují určitá slova nebo krátké „děje“. Příklad: někdo, kdo sedí u vysílačky, někdo poslouchá pachatele a přemýšlí nahlas). Je možné, že lidé s hudebním sluchem zpracovávají v tomto směru mnohonásobně víc informací (viz. Lidský sluchový systém níže)
Zhruba toto vidím, když si mnu oči
Poznatky
- Například slovo „auto“ evokuje zcela odlišný typ obrazce: Lze jej popsat jako světlý (bílý), určený dětem, oblé tvary.
- Kromě dní v týdnu nebo čísel má výrazný spektrální vzor například zvuk „bůh“ (možná proto, že jde o krátký zvuk).
- Tyto v podstatě podprahové informace jsou „obaleny“ slyšitelným hlasem pachatele, který pozměňuje kontext a vnímání takové informace (například emoční zabarvení hlasu).
- Toto téma pachatele zjevně zajímá. Jsou-li sepisovány konkrétní informace v tomto kontextu – pachatelé mlčí.
Podněty v kontextu informací a kognitivních schopností
Čím omezenější nebo nižší kognitivní schopnosti, tím zřetelnější fragmentace informací na drobné, samostatné bloky. Naopak čím rozvinutější, tím více informace spíše formou kontinuálního datového toku a to navíc v několika rovinách zároveň.
Snaha simulovat inteligenci a rozumové schopnosti NEURČITOSTÍ – v kontextu předchozího bodu lze v rámci elektronického obtěžování dlouhodobě registrovat snahu vyjadřovat se maximálně neurčitě, nekonkrétně, obecně apod. Cílem je, aby smysl dávalo vše, cokoliv může a nemusí bát pravda. Zpětně má být možné cokolic označit jako součást libovolné informace.