lovecokamziku.cz

, ,

Elektronické obtěžování: Systém podnětů

Je dobré vědět

Téma

Podněty

Znalosti

Systém podnětů

1. Bloky

Pro pochopení bude nejjednodušší představit si podněty jako samostatné, dále nedělitelné bloky.

2. Vrstvy

  • Podněty mohou být složeny z několika samostatných bloků puštěných souběžně.
  • Jedna vrstva obsahuje například konkrétní informaci (slova), další hlas s určitým emočním zabarvením a další může ovlivňovat rytmus nebo vnímání konkrétních tónů.
  • Podněty mohou být složeny také z vrstev, které si oběť neuvědomuje (subliminální)

Účel podnětů v kontextu elektronického obtěžování

Obecně

  1. Přenos (sdělení) konkrétní informace
  2. Zkreslení, ovlivnění, pozměnění určité informace, situace, děje nebo kontextu
  3. Vyvolání, zkreslení, ovlivnění emocí
  4. Synchronizace, časování, podsouvání rytmů
  5. Ovlivnění sluchu-
  6. Ovlivnění kognitivních schopností
  7. Manipulace, ovlivnění myšlení

Typy podnětů

1. Slyšitelné zvuky

  • Slova
  • Fráze
  • Hudební smyčky
  • Tóny
  • Doplňkové zvuky: Citoslovce, zvuky smíchu

2. Emoce

Emoce mohou být vyvolány různými způsoby. Mnohdy jde o stejné typy podnětů jako v případě slyšitelných zvuků, ale tentokrát jsou vnímány podprahově.

  • Slova
  • Fráze
  • Hlasy s emočním zabarvením
  • Informace řečena určitou intonací nebo určitým hlasem
  • Hudba
  • Zvuk, který vyvolá konkrétní vzpomínku
  • Vysokofrekvenční zvuky
  • Interferenční zvuky
  • Magnetické nebo elektromagnetické pulsy (spektrální vzory)
  • Emoce vyvolaná postupným odříkáváním klíčových slov

3. Vědomé podněty

  • Podněty, jejichž přítomnost si oběť uvědomuje. Ne vždy lze takové podněty slovně konkrétně definovat.
  • Důvod, proč není snadné mnohé podněty definovat, spočívá v tom, že může jít i mix různých klíčových slov, který je navíc nelogický, nesmyslný, vzájemně si protiřečící.

4. Podprahové (nevědomé), subliminální

  • Podněty, které jsou nevědomé pouze díky vědomostem – klasickým příkladem takového podnětu je zabarvení hlasu nebo intonace. Můžeme říct identickou větu, ale intonací nebo různou barvou hlasu ovlivnit, v jakém kontextu bude vnímána. Jde tedy o naprosto vědomé vnímání, ale zároveň tak samozřejmé, že málokdo přemýšlí nad možností manipulace cílenou změnou kontextu jen pomocí pozměňování intonace, emočního zabarvení hlasu (tedy obsah zůstává stejný – mění se jen forma).
  • Subliminální podněty – V kontextu této části – subliminální podněty mohou být to stejné co podněty slyšitelné (tedy hlasy, slova, fráze, příkazy atd.) avšak nejsou vnímány vědomě. Namísto „standardního“ zpracování (běžná řeč) může docházet k vyvolávání emocí, myšlenkových obrazů apod. Právě zde dochází k problému v podobě „vnímání takových podnětů jako součást vlastního myšlení nebo vnitřní hlas, vnitřní dialog“.
  • Podněty mimo vědomou pozornost – jde v podstatě o totéž, co slyšitelné (vědomé) podněty, ale protože je pozornost v daný moment upřena jiným směrem, fungují stejně jako podprahové – nejsou tedy zpracovány na vědomé úrovní, ale stále mohou ovlivnit emoce, rozhodování, myšlení atd.
  • Vysokofrekvenční zvuky – ovlivňování sluchu (spektrální negativ – bude popsáno)
  • Nízkofrekvenční zvuky

5. Rytmy

  • Slyšitelné nebo podprahové zvuky: Slova, fráze, dialogy, cvakání, melodie
  • Subliminální podněty
  • Fázové posuny
  • Interferenční zvuky
  • Zvuky kopírující nevědomé rytmy: Dýchání, chůze
  • Zvuky, které mají kopírovat změnu stavu: pohyb oči, blikání světel, čekání na načtení stránky

6. Hlasové podněty

  • Zvuky, které oběť vnímá jako hlasy osob, které zná
  • Zvuky založené na hlase oběti (frekvenční pásma), harmonické frekvence
  • Falešný vnitřní hlas, vnitřní dialog
  • Hlasy, které oběť vnímá podprahově (jejich slyšení si neuvědomuje)
  • Hlasy, které oběť vnímá jako důvěryhodné, přátelské – Informace pocházející od přirozené autority má pro člověka větší váhu
  • Hlasy, které jsou pro oběť nepříjemné
  • Hlasy s výrazným emočním zabarvením
  • Hlas, který se neustále mění
  • Podsouvání konkrétních slov, samohlásek, zvuků
  • Našeptávání
  • Cvaknutí na každou slabiku – Někteří pachatelé používají během mluvení zvuk cvakání (často podobný specifickému lupnutí při houpání na kancelářské židli – identický zvuk byl použit také v Ostravě v centru pro nevidomé)

7. Kontextové

  • Různé zvuky nebo podněty, pomocí kterých lze připomínat konkrétní kontexty: Obecenstvo, jiná oběť, konkrétní entita nebo role

8. Vibrace, mikrovibrace

  • Snaha vyvolat fyzickou odezvu oběti: Bolest hlavy, bolest zubů, závratě, pískání v uších
  • Ovlivnění sluchu
  • Hypersonický efekt – nevědomé ovlivňování emocí a tedy vnímání, kontextu, rozhodování atd. Podrobnosti níže.

Ovlivňování emocí pomocí podprahových informací

Jednoduché, pravdivé informace

  • Tato vrstva zahrnuje pravdivé informace a popisy konkrétních skutečných souvislostí. Protože je informace vnímána podprahově – dochází často k odezvě v podobě agrese, podráždění, návalu vzteku, myšlenkového zkratu apod.
  • V případě elektronického obtěžování se mezi tyto informace řadí přiznání záměrů jako je obtěžování, provokace nebo vyvolávání negativní nálady.
  • Tyto informace pachatelé doplňují iritujícími hlasy a změnami intonace, což má za cíl umocnit negativní dopady.

Lži, dezinformace

  • Důvěryhodnost lživých informací často zkreslována odkazováním na sdělování pravdivých informací
  • Aby měl tento mechanismus vliv. musí být alespoň částečně vnímán vědomě (zpětná vazba)

Oběti

  • Oběť se postupně naučí tuto vrstvu informací vnímat více či méně vědomě.
  • Díky tomu dochází k rozpoznávání konkrétních, opakujících se vzorů spojených s ovlivňováním emocí.

Dočasný kontext

Jakákoliv informace může dávat smysl

  • V kontextu tohoto způsobu manipulace se tak děje pouze dočasně, krátkodobě
  • Postupně se vytrácí důležité detaily nebo argumenty které měly vliv na vnímání určité informace

Efekt vymazávání paměti

Bude doplněno

Zkreslování poznatků, zkušeností

  • Zkreslování informace během zpracování a ukládání do paměti
  • Může docházet k vytvoření nesprávných znalostí (závěrů), což negativně ovlivňuje jejich používání
  • Příklad: Představování si nebo snaha zapamatovat si konkrétní zvukové vzory spojené s obtěžováním ale také například, hudbou, sdělením, krátkodobé informace (pracovní paměť)

Předpřipravené reakce

Konkrétní typy podnětů

  • Krátké fráze
  • Jednoduché kontexty
  • Klíčová slova
  • Konkrétní zvuky (tóny, hlasy, citoslovce)

Cíle

  • Vyvolání a ovlivňování emocí
  • Zkreslování informací a jejich vnímání
  • Ovlivňování zpracování informací
  • Vytváření falešných vzpomínek, zkušeností, stereotypů, asociací

Dialogy

Bude doplněno

Dlouhodobé opakování 

Základní princip

  • Stokrát opakovaná lež se stává pravdou
  • Podvědomí nehodnotí, zda jsou informace pravdivé nebo logické

Bude doplněno

Vytváření podmíněných reflexu v kotextu očekávání

Vnímání řeči často spoléhá na prediktivní mechanismy, kde mozek doplňuje chybějící části na základě očekávání.

Oběť se má nevědomě (nebo mimo vědomou pozornost) naučit kombinace různých zvuků. Tedy při zaregistrování jednoho zvuku má podvědomě očekávat také konkrétní zvuk následující. Nutno zohlednit vnímání některých elektronických hlasů jako vlastní vnitřní hlas, vnitřní dialog, zvuk vlastních myšlenek

Příklad: Jedna – dvě, jméno – příjmení, změnit heslo – teď není třeba, úkol – to dodělám pak

Sugesce, autosugesce

Autosugesce

  • Obtěžování se má jevit jako důležitá aktivita

Zkreslování informací

Mechanismy zkreslování 

  • Selektivní zkreslení – Výběr jen těch informací, které potvrzují určitý názor, a ignorování ostatních.
  • Zkreslení důkazů – Použití jen vybraných faktů k podpoře argumentu a ignorování ostatních.
  • Zkreslení kontextu – Vytržení informací z původního kontextu, což mění jejich význam.
  • Rámcování – Prezentace informací tak, aby ovlivnila vnímání (např. „oběť“ vs. „viník“).
  • Dezinformace – Úmyslné šíření falešných informací za účelem manipulace.
  • Eufemismy a dysphemismy – Volba slov s pozitivním nebo negativním nádechem k ovlivnění vnímání (např. „osvobození“ vs. „invaze“).
  • Ad Hominem – Útok na osobu místo věcné argumentace.
  • Zjednodušení složitých problémů – Redukce složitých témat na zjednodušené a neúplné příběhy.
  • Falešná dichotomie – Předstírání, že existují jen dvě možnosti, i když ve skutečnosti jich je více.
  • Bandwagon efekt – Víra, že něco je pravdivé jen proto, že tomu věří mnoho lidí.

Techniky zkreslování v rámci elektronického obtěžování

  • Stejná informace – jiný hlas
  • Odlišné informace – stejný hlas
  • Pozměnění informace – stejný hlas
  • Stejná informace pomocí odlišných slov: Tatáž informace může působit jako „pokaždé nová“
  • Barva hlasu: Pohlaví, věk, konkrétní osoba
  • Změna kontextu (vnímání) použitím emočního zabarvení
  • Zjednodušování informací
  • Seskupování různých informací do jednoho hlasu
  • Fragmentace informace pomocí různých hlasů

Emoce, pocit, nálada vyvolaná postupným odříkáváním klíčových slov

  • Krátká sdělení nebo samostatná slova
  • Zneužívání neurčitosti – informace splyne s kontextem aktuální situace (dochází k ovlivnění sdělední nebo vnímání aktuální situace)
  • Emoce, pocit, nálada se zpravidla projevuje až dodatečně / opožděně (po odříkání několia slov). Proto často nekoresponduje to, co člověk cítí a to co právě slyší.
  • Na některá klíčová slova reaguje člověk ihned – konkrétní vzpomínka, situace, zkušenost, osoba, zážitek apod.

Melodická řeč, kterou se člověk naučí podobně jako píseň

  • Při přemýšlení si může v hlavě „zazpívat“ skladbu, kterou se naučil aniž by si to uvědomoval jakožto myšlenku, úvahu, nápad, argument. 
  • Další variantou je vyvolání vzpomínky (připomenutí) takové “skladby” pomocí několika úvodních tónů

Zpětné odkazování pomocí zvuků

  • Výsledkem může být komplexnější informace beze slov
  • Jeden jediný impuls / cvaknutí / tón může obsahovat stále větší množství informací: Jde v podstatě o nově nabyté znalosti.

Nepřerušený tón, hlas

  • Neustále přetékající „buffer“ (přehlcená pracovní paměť)
  • Může být problém s vracením se k (vybavováním si, zpracování, zapamatování) určité informaci, protože defacto neexistuje jasně ohraničené sdělení. To co zní jako fráze ve skutečnosti nemá začátek a konec (podkladový zvuk je konstantní tón.

Ovlivňování hlasu, projevu, intonace

Interference: Děje se tak v běžné komunikaci, u telefonních hovorů apod.

Zvukový podkres: Zvukové a hlasové nahrávky, nosné zvuky, zvuky smíchu, hudební podkres

Sebevědomí: Oběť má znít negativně, hystericky, nejistě, plaše. Pachatel naopak dospěle, sebejistě, dominantně.

Důvěryhodnost: Přidávání frekvencí, které člověk podvědomě považuje za známe, povědomé, přátelské, familiární, důvěryhodné:

Základní operace

1. Syntéza

Syntéza je proces spojování jednotlivých prvků do celku. V závislosti na kontextu může znamenat:

  • Filozofie a logika: Spojení myšlenek nebo argumentů do koherentního systému.
  • Linguistika: Tvorbu slov nebo vět prostřednictvím skládání morfémů.
  • Hudba: Generování zvuků syntetizátorem.
  • Informační věda: Sloučení dat do smysluplných informací.

Syntéza v kontextu znalostí znamená spojování informací z různých zdrojů za účelem vytvoření hlubšího porozumění, nových poznatků nebo komplexnějšího pohledu na problém. Zahrnuje:

  • Integraci různých perspektiv – kombinaci odlišných teorií, modelů nebo faktů.
  • Abstrakci a zobecnění – identifikaci vzorců a principů, které propojují různé oblasti znalostí.
  • Kritickou analýzu – vyhodnocení relevance a konzistence informací před jejich sloučením.
  • Tvorbu nových konceptů – formulaci inovativních myšlenek na základě propojení existujících poznatků.

2. Asimilace

  • Přizpůsobení se novým podmínkám nebo začlenění prvků do existujícího systému.
  • V kontextu znalostí: Proces začleňování nových znalostí do těch stávajících
  • Psychologická asimilace: Začlenění nových informací do stávajících mentálních struktur.

3. Operantní podmiňování

Je druh učení (někdy též učení úspěchem), při kterém se mění pravděpodobnost výskytu spontánních aktů chování (operantů), na základě jejich důsledků (odměňování, trestání).

4. Rozhodovací paralýza

  • Je psychologický jev, kdy je člověk neschopen se rozhodnout a zvolit si z více možností, které se mu nabízí. Čím více variant má k dispozici, tím hůře se rozhoduje.
  • Velké množství voleb ho frustruje a při konečném rozhodnutí nepociťuje takovou míru štěstí, jako kdyby předtím neměl vůbec na výběr, protože zpětně pochybuje nad správností své konečné volby.

5. Ostatní operace

  • Postupné zkracování
  • Zpětné pozměňování
  • Maskování
  • Narušování zpracování

Zvuky, které nic neznamenají

Snížená kognice doprovázena závisti, dětinskou mentalitou vede k vytváření nic neznamenajících zvuků, o kterých je tvrzeno , že obsahují „precizně“ zakódované podněty (nebo informace). Reálně neobsahují a neznamenají vůbec nic.

Nezpracované poznatky

  • Pachatelé jsou přesvědčeni, že ke každé situaci lze přiřadit nějaký tón evokující konkrétní emoce – ve skutečnosti jde o vždy jen o mix nesmyslných zvuků (kňučení, hekání, napodobování zvířecích zvuků, šum, fragmenty různých zvukových nahrávek)
  • Ve všem, co pachatelé dělají se zřetelně odráží omezené rozumové schopnosti, frustrace z vlastní neschopnosti a zbytečného života
  • Používání hlasových nahrávek jako podkres – je-li pachaten vychýlen z rytmu (např. pokládáním otázek), lze najednou slyšet originální hlas pachatele
  • Pachatelé sami sebe neustále zahlcují neustálým poslechem neurčitých, nesrozumitelných zvuků (nekonkrétní, neurčitá, nesrozumitelná slova)
  • Podprahová vrstva, ve které se pachatelé ke všemu přiznávají – Předpokládá se, že si oběť slyšení těchto informací neuvědomuje. Má být zpracováno podvědomé. Protože tato vrstva obsahuje často reálný projev pachatelů a skutečné záměry – vyvolává vnímání takových informací vztek a agresi. Pachatelé NEPOČÍTAJÍ s možností, že se oběť naučí tyto informace slyšet vědomě.
  • Snaha vytvářet hlasové nahrávky, které délkou nebo intonací kopírují různé činnosti – příklad činnosti: Jízda výtahem, zapnutí počítače, kouření cigarety, čištění zubů apod.
  • Vytváření nesmyslných asociací s určitou činností – Zřetelné zejména u jedinců s mentálním postižením nebo primitivně uvažujících pachatelů (spolupachatelů). Bude rozepsáno a specifikováno. Jde o jednu z hlavních částí elektronického obtěžování.

Související