lovecokamziku.cz

,

Elektronické obtěžování: Vzory

Poznámka: Tento příspěvek je postupně doplňován o různé poznatky.

Obsah

Základní obecný vzor

Co je dobré vědět

Cíle

  • Vše má působit jako důsledek promyšleného plánu, strategie
  • V jakémkoliv bodě má celek působit jako záměr, který směřoval právě k tomuto bodu

Stručně

  • Iluze: Pachatelé se snaží neustále vytvářet dojem, že vše ovládají, vše má být podřízeno pachatelům
  • Realita: Pachatelé jen reagují na aktivitu obětí
  • Shrnutí: Pachatelé pouze zneužívají různých praktik k vytváření iluzí, zkreslování reality, napodobování a kopírování inteligence (přirozených autorit)

Podrobněji

  • Používání krátkých podnětů, frází, klíčových slov
  • Zneužívání podprahových podnětů
  • Snaha ovlivňovat chování oběti: Předkříkávání, našeptávání
  • Ovlivňování vnímání
  • Zkreslování informací
  • Dlouhodobé opakování stále stejných informací
  • Selektivní výběr informací
  • Sugesce, autosugese

Autosugesce, sugesce

  • Celý problém nedokáže nikdo pochopit
  • Celý problém nikdo nebude schopen popsat
  • Chování pachatelů je natolik nelogické, že jej nelze srozumiteně popsat – pachatelé jsou přesvědčeni, že si nikdo netroufne o problému psát tak, jak skutečně probíhá. Pokud ano, má být takový člověk vnímán negativně (nebo jako duševně nemocný)
  • Celé téma má působit extrémně složitě, koplexně, sofistikovaně – ve skutečnosti jde jen o tisíce impulsovitých podnětů (klíčová slova, citoslovce, spektrální vzory), které jsou často „pouštěny“ souběžně (viz příklad níže)

Zkreslování vnímání „konkrétní informace“ na několika úrovních současně

Modelová situace

Sdílení poznatků o elektronickém obtěžování, gangstalkingu, cíleném obtěžování na dálku

Pachatelé a několik cílů souběžně

  1. Snaha zabránit zveřejňování informací obecně
  2. Snaha vyvolávat různé typy negativních asociací v kontextů poznatků, jejich získávání, zpracování, zveřejňování
  3. Nátlak na sdílení informací v kontextu reverzní psychologie
  4. Nátlak na sdílení informací v kontextu „soupeřů“ (abstraktní entita „oni“) = podněcování nenávisti, agrese, snaha „preventivně“ narušit jakoukoliv spolupráci
  5. Nátlak na sdílení informací v kontextu entit = vytváření důvěryhodných, spolupracujících entit = „přirozených“ autorit

Používání „obecných“ mechanismů

Upoutávání pozornosti
Pachatelé často „musí“ začínat na co nejobecnější, nejzákladnější úrovni (základní kontext, téma, souvislosti = například „potnatek“, „zajímavost“, „možnost“). Díky tomu vzniká množství obecných negativních asociací – nechuť sdílet jakékoliv zajímavé informace, nechuť číst, nechuť k získávání nových poznatků, nechuť řešit uživatelský zážitek apod.

Synchronizace a desynchronizace zároveň
Zatímco jeden pachatel se snaží o synchronizaci několika obětí tak, aby na sebe vzájemně útočily (z pohledu obětí = konfrontují pachatele – toť „synchronizační algoritmus“) – druhý se snaží zabránit „setkání“ obětí (snaha o izolaci, narušovat spolupráci apod.). Samozřejmě je zde také mnoho „třetích“ pachatelů, kteří si jen tak „hrají“, nebo „hrají na…“ (tzn myslí si, že něco ovlivňují a díky aktivitě jiných pachatelů se zdá, že to funguje)

Fragmenty neúplných informací
Tyto informace dávají smysl až tehdy, když se doplní další kontext (nebo je učiněn „vhodný“ poznatek). Je na ně odkazováno v případě potřeby (například: „Vidíš – já se ti to snažil říkat už před tím“ – reálně však „předtím“ bylo řečeno jen: „Tohle si zapamatuj“, „Tady možná“, „To se váže s tím předtím“)

Zřetelné vzory (důsledky)

Pachatelé si vzájemně protiřečí
Často protichůdné požadavky, které následují hned po sobě

Pachalelé útočí sami na sebe
Díky různým kontextům, které se pachatelé v rámci „svých scénářů“ vsugerovali se tak často vzájemně vnímají jako soupeři (prvky, které je nutno odstranit například: 1. V rámci ovládnutí celého „systému“ 2. Aby už nikdo nenarušoval cílenou „šikanu“ konkrétní oběti, které jakoby pořád někdo pomáhal, což způsobuje, že se pachatel nemůže plně „projevit“, „rozjet“, „předvést ostatním a oběti co umí“)

Z těchto konfliktů pachatelů obviňují oběti
Člen jedné smečky by přeci neútočil na svého „parťáka“ (přičemž právě opak je důvodem, proč jsou autoritářské režimy paranoidní). Druhým faktorem je samozřejmě strach z inteligence (samostatné myšlení, příliš mnoho otázek, jiný názor) = strach z přirozených autorit (inteligentní lidé, na které pachatelé neumí reagovat)

Nekonkrétnost, neurčitost

Důsledky

  • Vše má dávat smysl

Konkrétní důsledky

  • Všichni pachatelé se považují za jedinečné, výjimečné
  • Všichni pachatelé mají pocit, že právě jejich situace situace nebo způsob obtěžování je specifický, nejpopulárnější, jedinečný
  • Všichni pachatelé mají pocit, že každý ví do nejmenšího detailu to, co ví pachatelé (koho obtěžují, jak obtěžují, co u toho cítí, co si u toho představují, oběti které obtěžují apod.)

Možné příčiny nekonkrétních informací

  • Nedostatek znalostí – Odesílatel nemá dostatek informací.
  • Záměrná manipulace – Úmyslné zkreslení či zamlžení významu.
  • Nejasné myšlení – Odesílatel si sám není jistý obsahem sdělení.
  • Obecnost a zobecnění – Snahy o univerzální platnost vedou k neurčitosti.
  • Opatrnost a vyhýbání se odpovědnosti – Strach z chyb nebo důsledků.
  • Jazyková neobratnost – Nedostatečné vyjadřovací schopnosti.
  • Záměrná nejednoznačnost – Snaha ponechat prostor pro více výkladů.
  • Přenos informací mezi vrstvami – Ztráta přesnosti při překladu či shrnutí.

Nekonkrétní informace mohou mít řadu negativních důsledků v různých kontextech:

  • Nejednoznačnost a zmatení – Příjemce si může informaci vyložit různými způsoby, což vede k dezinterpretaci.
  • Neefektivní rozhodování – Chybějící nebo vágní data komplikují analýzu situace a zvyšují riziko špatného rozhodnutí.
  • Ztráta důvěry – Pokud komunikátor často používá nekonkrétní vyjádření, může být vnímán jako nespolehlivý nebo nekompetentní.
  • Omezená použitelnost – Informace, které nejsou přesné, nemají praktickou hodnotu pro řešení problémů.
  • Manipulace a zkreslení – Vágnost může být záměrně využita k matení, vyhýbání se odpovědnosti nebo skrytí skutečného významu sdělení.
  • Neefektivní komunikace – V pracovním i akademickém prostředí vede nekonkrétnost k nedorozuměním, chybám a ztrátě času.
  • Snížená schopnost kritického myšlení – Příliš obecné informace neposkytují dostatek podnětů k hlubší analýze a hodnocení.

Souvislosti

Reakce pachatelů na jednoduché situace

Obecně

  • Právě v situacích jako tyto se naplno odhalí křečovitost a neschopnost pachatelů

Přímá konfrontace

  • Snaha chovat se co nejotravněji
  • Mluvit co největší hlouposti
  • Vyvolávat dojem jakoby záměrně hraného hlupáka: Problém je, že toto „záměrné přehrávání“ si nikterak neliší od běžného chování a projevu pachatelů

Publikování konkrétních informací v kontextu pachatelů

  • Snaha chovat se co nejtravněji
  • Snaha působit co nejhloupěji
  • Vulgární nadávky, vztek
  • Pravděpodobně jde o snahu primitivně uvažujících jedinců vyvolat negativní asociace s řešením tohoto problému. Bohužel – negativní emoce vyvolává jakákoliv aktivita pachatelů, proto bude tento problém vyřešen a odstraněn v každé, případě.

Opakující se vzory v kontextu zvuků

Obecně

  • Inteligence souvisí s akustikou: Zvukové projevy pachatelů jsou extrémně primitivni, nudné, stále stejné, nefunkční, nelogické, dětinské, naivní
  • Několik podnětů používáno dlouhodobě a celosvětově: Souvisí s předchozím bodem