lovecokamziku.cz

Fenomén slyšení hlasů

Elektronické obtěžování

Základní otázky

  • Proč někteří lidé slyší hlasy, které nikdo jiný neslyší?
  • Proč ve většině případu není slyšení hlasů projev duševní poruchy?
  • Velké množství lidí slyší hlasy, aniž by si to uvědomovali. Patříte mezi ně?
  • Jak je možné, že neexistují žádné důkazy, jako například zvukové nahrávky, potvrzující reálnou existenci tohoto jevu?

Definice problému

Jedinec slyší hlasy či zvuky, které nikdo jiný (z lidí okolo oběti) neslyší.

Nejčastější vysvětlení:

  • Projev duševní poruchy
  • Halucinace
  • Důsledek traumatu

Slyšet hlasy je běžné. 

Statistiky se liší, ale na základě výzkumů poslední dekády víme, že 10% populace slyší v některém životním období hlasy.

Pokud bychom započítali i neobvyklé zážitky, kdy někdo zaslechne své jméno během nakupování, nebo že máte pocit že vám někdo volá, ale v telefonu zmeškaný hovor nenajdete, tak takové zážitky má až 75% populace. (zdroj: slysenihlasu.cz)

Bizarní vnímání fenoménu slyšení hlasů

  1. Slyšení hlasů v kontextu „paranormálních jevů“: NORMÁLNÍ
  2. Slyšení hlasů v kontextu duchovna a náboženství: NORMÁLNÍ
  3. Slyšení hlasů které člověka obtěžuje: NENORMÁLNÍ (vážná duševní porucha)

Některé z dostupných textů

Následující články lze shrnout takto:

  • Nekonkrétní, neurčité, nejednoznačné
  • Nesprávné interpretace
  • Opakování stále stejných, obecně rozšířených informací (naprostá ignorace jakýkoliv poznatků v kontextu sluchu, vnímání apod.)

Slyšení hlasů: Hlasy jsou jako emoce, když jim nevěnujeme pozornost, mohou sílit (Radio Wave)

Fenomén slyšení hlasů evokuje u široké veřejnosti stále ještě výrazy jako šílenství, bláznovství, schizofrenie. Podle psychologa Adiho Hasanbašiće, koordinátora národní sítě svépomocných skupin hnutí Slyšení hlasů v České republice, však jde častěji o zprávu o traumatu, které se člověk snaží vytěsnit, ale ono se formou hlasů nějakým způsobem připomíná.

Hasanbašić: Slyšet hlasy není nemoc, hlas vás nesmí ovládat, může být součást života (DVTV, Aktuálně.cz)

„Důležitý je vztah s hlasem.“ (poznámka: Já osobně mám názor přesně opačný. Důvody například v tomto příspěvku: Základní kontext elektronického obtěžování).

Když v hlavě někdo mluví (Respekt.cz)

Hlasy slyší až šest procent lidí, většina nikdy nejde k lékaři.

Schizofrenik slyší hlasy v hlavě. Kam až ho můžou dohnat?

Hlasy v hlavě má svým způsobem každý z nás. Pokud hlasy ale člověk nemá pod kontrolou, ukazuje tento stav spíše na onemocnění, známé jako schizofrenie.

Dost nekonkrétních a neurčitých informací, dohadů, teorií.

Pojďme si vysvětlit o co ve skutečnosti jde.

Příčinou problému nejsou žádné záhady nebo paranormální jevy. Ve většině případů dokonce ani duševní poruchy. Příčinou je něco „obyčejného“ – člověk (reálný, existující, žijící).

Souvislosti:

Jevy, o jejichž existenci lidé často netuší

Elektromagnetické vlnění

  • Poslechněte si: Elektronické obtěžování: Zvukové nahrávky a ukázky použitých zvuků
  • Elektromagnetické vlny mohou ovlivňovat materiály v prostředí a nepřímo tak vytvářet slyšitelný zvuk
  • Zneužití vestavěného hardwaru: Mikrofony a akcelerometry mohou v některých případech zachytit elektromagnetické interference (EMI), například vibrace způsobené elektromagnetickým polem.

Související:

Hacking

Specifické vysokofrekvenční zvuky vysílané například skrze hacknutý mobilní telefon nebo počítač.

Slyšení hlasů jako nástroj k obtěžování

Nejčastěji se lze setkat s termíny:

  • Elektronické obtěžování
  • Gangstalking (Targeted individual)
  • V2K
  • Syntetická telepatie

Abyste měli základní představu co to elektronické obtěžování je a jak souvisí s fenoménem slyšení hlasů, přečtěte si tento článek: Základní kontext elektronického obtěžování (otevře se v novém okně).

Přečteno? Pojďme dál.

Je možné, aby někdo slyšel zvuky, které nikdo jiný neslyší?

Ano.

Zkuste si představit hlas člověka, kterého neznáte. Nemožné. To stejné platí i pro zvuky spojené se slyšením hlasů. Jde o specifické zvuky, které si mnoho lidí neumí představit a proto je ani neslyší (respektive neví, že je slyší). Nutno zohlednit také slyšitelnost, která je na samé hranici prahového vnímání (u někoho tedy pod, u jiného nad).

Slyšení hlasů či zvuků (v rámci cíleného obtěžování) ovlivňuje řada faktorů:

  • Subjektivní vlastnosti sluchu
  • Prostředí, ve kterém se člověk pohybuje
  • Znalosti, vědomosti, očekávání
  • Způsob myšlení, kognitivní schopnosti, inteligence
  • Důsledky cílené obtěžování

Podrobnější popis předchozích bodů:

Subjektivní faktory

  • Tvar uší, který je u každého člověka jedinečný podobně jako otisky prstů. Každý člověk proto slyší trochu jinak.
  • Tvar různých tělních dutin
  • Každý má také trochu jiný tvar sluchovodu a tedy jinou rezonanční frekvenci (jev rezonance vzduchového sloupce)
  • Citlivost sluchu
  • Hyperakuze
  • Hudební sluch

Více: Lidský sluchový systém: Každý člověk slyší jinak

Záměrné zneužívání vlastností lidského sluchu nebo subjektivních faktorů:

  • Zvuk, který fyzicky neexistuje: Vzniká až v uchu nebo sluchovém systému například díky interferencím nebo nelinearitám sluchového systému.
  • Zvuk, který je fyzicky přítomen, ale je pod prahem slyšitelnosti: Jeho slyšení si člověk neuvědomuje – z pohledu vědomí neexistuje. I takový zvuk však může ovlivňovat emoce, psychiku, rozhodování, myšlenky apod. (pak se jedná subliminální podnět).

Více: Lidský sluchový systém: Každý člověk slyší jinak

Slyšení neexistujících zvuků je přirozená vlastnost lidského sluchu:

Sluchový systém je mnohem více než pouhý převodník zvukových vln. Nelinearity v našem sluchovém systému a mozku způsobují, že vnímáme zvuky, které ve skutečnosti neexistují, protože vznikají až například v uchu, sluchovodu nebo dokonce díky tomu, jak funguje náš mozek.

Paradoxně tak může docházet k situaci, že hlasy skutečně vznikají „jen v něčí hlavě“, ale pozor – nikoliv jako důsledek duševní poruchy, ale díky tomu, jak mozek zpracovává zvuk.

Více: Lidský sluchový systém: Každý člověk slyší jinak

Prostředí

  • Tvar místnosti
  • Objekty v okolí oběti (některé mohou sloužit jako rezonátory a za určitých okolností vytvářet slyšitelný zvuk)
  • Elektronická zařízení v okolí oběti.
  • Různé zvuky v okolním prostředí (například firemní klimatizace v protějším domě, hlučná lednice u sousedů, rušná silnice, průvan apod.).

Cílené obtěžování

Oběť je dlouhodobě a cíleně obtěžována aniž by si to uvědomovala. Pachatel se snaží oběť naučit slyšet specifické zvuky (interferenční zvuky, elektronické hlasy), nebo se tak tak stane shodou náhod (pak se ovšem nejedná o cílené obtěžování).

Více: Základní kontext elektronického obtěžování

Úroveň „vědomého slyšení“ se postupem času mění s tím, jak se člověk (zpravidla oběť) „učí“ tyto specifické zvuky (interference) vnímat (rozpoznávat).

Jinými slovy – hlasy, který byly na začátku „neslyšitelné“ (podprahové) se postupně stávají vědomě slyšitelné (avšak pouze pro oběť). Tohoto faktu si jsou pachatelé vědomi a často jej zneužívají.

Slyšitelnost hlasů a jejich vnímání lze rozdělit do několika úrovní

Vědomě slyšitelné hlasy

  • Konkrétní barva, intonace, projev (podobně jako hlas konkrétního člověka)
  • Šeptající hlasy

Tiché hlasy

  • Hlasy de facto kopírují samotný práh slyšitelnosti.
  • Lze vnímat obsah informace, nikoliv však barvu hlasu, pohlaví atd. Zpravidla není poznat, zda určitou informaci řekl jeden hlas, nebo několik různých (například ve snaze změnit význam / kontext).

Hlasy, jejichž slyšení si člověk neuvědomuje, ale přesto ovlivňují emoce, psychiku, rozhodování (subliminální podněty)

Tyto hlasy spíše vyvolávají mentální obrazy než „slyšení slov“. Je to něco podobného jako čtení knihy, kdy si člověk představuje vizuály (děj) v kontextu čteného textu. V kontextu podprahových (subliminálních) informací oběti často tyto mentální obrazy / myšlenky / informaci vnímají jako své vlastní.

Související:

Vrstvy

To, co někteří lidé vnímají jako slyšitelné hlasy je pouze jedna z několika vrstev. Tyto vrstvy zásadně ovlivňují vnímání, zpracování informací, emoce, pozornost, myšlení atd.

Z dostupných informací v kontextu slyšení hlasů je zřejmé, že existence těchto vrstev je zcela opomíjena.

Základem všech vrstev jsou:

  • Vibrace
  • Rezonance
  • Interference
  • Spektrální vzory
  • Fázové posuny

Základní účel vytváření hlasů, které slyší pouze konkrétní člověk

  • Cílené obtěžování na dálku
  • Narušování a ovlivňování kognitivních funkcí
  • Ovlivňování myšlení
  • Ovlivňování emocí, rozhodování
  • Manipulace s pozorností
  • Podsouvání, našeptávání informací (například hesla, obsah příspěvku)
  • Vyvolávání mentálních obrazů
  • Vyvolávání vzpomínek
  • Vytváření různých iluzí (čtení myslí, telepatie apod.)
  • Vyvolávání a ovlivňování snů

Zjednodušený popis jednotlivých vrstev:

1. Hlasy

  • Slova
  • Fráze
  • Dialogy
  • Citoslovce
  • Smích
  • Hlasy beze slov (zvuky, které se mohou zdát jako slova, kterým nejde rozumět)
  • Hlas, který neustále klesá nebo stoupá
  • Podprahové argumenty, příkazy
  • Kontextové informace

2. Emoce

  • Hlasy s emočním zabarvením
  • Elektronické emoce (uměle vyvolané emoce pomocí specifických podnětů)
  • Zvuky, které evokují určitou náladu
  • Vibrace

3. Rytmy, rytmické sekvence

  • Slova
  • Melodie
  • Fázové posuny
  • Impulsovité zvuky
  • Podprahové rytmy
  • Interferenční zvuky

4. Podprahové / subliminální podněty

  • Falešný vnitřní hlas
  • Hlasy nebo zvuky vyvolávající mentální obrazy, představy, myšlenky, vzpomínky, emoce
  • Podprahové dialogy
  • Podprahové argumenty, příkazy

5. Různé zvuky

  • Hudební smyčky
  • Melodie
  • Cvakání
  • Bzučení
  • Interferenční zvuky
  • Různé zvuky (citoslovce, zvuky smíchu)
  • Vibrace

Typy hlasů

V kontextu projevu

  • Negativní, kritické, útočné (mohou nabádat k nebezpečným činům či vyvolávat úzkost a paranoiu. Tyto hlasy mohou být zdrojem značného stresu a mohou zhoršovat psychický stav člověka)
  • Jakoby přátelské, podporující (proč „jakoby“ se dozvíte).
  • Informující
  • Provokující

V kontextu vnímání

  • Šeptající
  • Hlasité
  • Rytmické

V kontextu osob

  • Různé pohlaví: Mužské, ženské, dívčí, chlapecké, dětské atd.
  • Různé zabarvení: Výrazná intonace nebo emoční zabarvení
  • Hlasy, které zní stejně nebo podobně jako konkrétní osoba: Někdo z okolí, přátelé, rodina, herci, veřejně známé osobnosti apod.

V kontextu prostředí

  • Hlasy, které zdánlivě vznikají v blízkosti ucha nebo přímo v uchu samotném: Lze pozorovat jen za určitých situací (ležení na boku => prostor mezi uchem a polštářem), přiložení dlaně k uchu, těsné přiložení ucha k nějaké ploše, ne však zcela (např. stěna).
  • Hlasy, které vznikají ve zvuku dýchání: Případné také jiných zvukových projevech těla
  • Hlasy, které přichází z venkovního prostředí nebo z větší vzdálenosti: Tyto typy hlasů jsou často základem pro vyvolávání paranoidních pocitů (oběť má pocit, že se o ni lidé baví, oběť je přesvědčena, že sousedi vyslovují její jméno“ apod.)
  • Hlasy, jejichž zdroj (směr odkud přichází) nelze určit: Zdá se, jako by se zdroj zvuku měnil podle toho, na co se oběť soustředí (nebo o čem si myslí, že je zdrojem zvuků).
  • Hlasy, které lze slyšet v různých zvucích prostředí: Šum topení, ventilátor, klimatizace, tekoucí voda, vítr apod.
  • Hlasy, které jsou slyšitelné jen v impulsovitých (nárazovitých) zvucích: Poklepávání nehtem o desku stolu, psaní na klávesnici apod.

Vliv prostředí na slyšení hlasů

1. Otevřený prostor (absence odrazných ploch)

  • Hlasy utichají, výrazná ztráta srozumitelnosti.
  • Hlasy lze slyšet jen ve vzdáleném šumu města nebo dopravy (je-li v okolí).

2. Bezvětří

  • Hlasy výrazně utichají. Projev je velice podobný otevřenému prostoru.
  • Hlasy lze slyšet pouze v nějakém výraznějším zvuku (provoz, klimatizace apod.)

3. Nákupní centra

  • Lze slyšet výhradně hlasy, které zní jako romské
  • Zřetelně skupinová zábava
  • Zjevný přístup k bezpečnostním kamerám
  • Komentování lidí a vyhledávání dalších obětí

4. Podzemní garáže

  • Hlasy utichají během 3 – 5 vteřin
  • Lze „slyšet“ (přesněji řečeno vnímat) pomalé vlnění, hutný, tichý, nízkofrekvenční zvuk.

5. Změna bydliště

  • V místě nového bydliště (místa pobytu) bývá zpočátku klid. Trvá určitou dobu, než jsou hlasy opět slyšitelné.
  • Pokud oběť vypíná telefon (a bydlí sama), trvá mnohem déle, než začnou být hlasy opět slyšitelné.

6. Jiná země nebo místo vzdálené od místa častého výskytu

  • Jeden zdroj hlasů v okolí hotelu: Trvalo cca 1 – 2 dny, než pachatelé našli či nastavili „zdroj“ hlasů na určité místo poblíž hotelu (jediné místo).
  • Při vypnutém telefonu hlasy postupně utichají