Velice zajímavý psychologický jev. V kontextu celé situace si často z pachatelů dělám jednoduše "prdel" či vytvářím mystickou atmosféru tím, že o sobě mluvím z pohledu jiné osoby ( = "on". Často jde však pouze o snahu mluvit za pachatele = říkat to, co je pravda a co by měli říkat ale z jejich pohledu = "On tam stojí a je úplně v pohodě. Kouří."). Někdy sestavují poněkud složitější zápletky. A když se nad tím člověk zamyslí + k tomu přidá to vše co s tím souvisí - je jasné, že pachatelé - jedinci s velmi nízkým intelektem - v tom vidí nějakou manipulaci / sdělení určené jim skrze oběť.
Zde však pozor. Jsou zase jiní, kteří zneužívají právě tohoto, protože skutečně lze člověku podsouvat slova. Ale nejvíc to funguje (jako manipulace obecně), když se to týká něčeho, co člověk CHCE říct = v tomto případě CHCE si udělat srandu z pachatelů + ego + on za ně o sobě mluví z pohledu jiné osoby.
A teď část, která je pravidelně vynechávána. Tedy element jako já. Člověk inteligentní, který chápe všechny souvislosti + zároveň jeden z pachatelů nechce aby to bylo zřejmé.