Slyšel jsem jej mnohokrát, na rozdíných místech a za určitých okolností. Nejde tedy o nějakou chybu / iluzi / fantazii.
Tento zvuk má vždy spojitost s mobilním telefonem
Jde o titěrné vysokofrekvenční impulsy. Pocitově nahodilá skupina impulsů o různých frekvencích.
Dle mého názoru tento postup slouží pro mapování okolního prostoru. Tedy něco jako sonar. Elektronika dokáže pochopitelně zachytit nesrovnatelně více signálů, než naše vědomí.
Podle času, za který vrátí odražený impuls zpět se vypočte vzdálenost překážky od které se odrazila. Každého jistě hned napadá: “A co směr? Vždyť telefon se netočí”.
Odpovědí je: Částečně. Telefon je totiž často v pohybu (voláme, položíme jej často pokaždé jinam a pokaždé trochu jinak). Mapování tedy probíhá postupně.
A k čemu to je? Díky přesné znalosti prostoru, v kterém se někdo dlouhodobě nachází lze vytvářet specifické akustické jevy, které jsou “šité přímo na míru”. Případně když mají pachatelé pocit, že něco “NEHRAJE” (ve skutečnosti naopak právě HRAJE) a je třeba zjistit o co jde. Není přece množné, abych prozrazoval tolik detailů o něčem, co “přece nelze pochopit”.
Jsou zde i jiné možnosti jak směrovat zvuk, či spočítat směr, ze kterého příichází. (Impulsní charakteristika apod.)
Jsem si jistý, že zde jsou i jiné využití (např. ovlivňování okolního zvuku).
Zásadní prvek, který je neustále opomíjen: dochází k souběhu vícero “jevů”, které se projevují v podstatě podobně, či snad tak dokonale, až je člověk ignoruje. Jenže je zde PARAZIT (který využívá všech výhod vyplývají z “DOBRA A ROZUMU” a ty zneužívá = např právě pomocí mobilního telefonu)
