- odehrálo se o víkendu
- urážka „My si s tebou hrajem. Nemáš kam utést“ > dětinský hlas
- Součást soustavné, déle trvající provokace. To občas vede k „telefonátu“, kde sdělím dotyčným svůj názor. Už jen proto, že zjevně slyší co říkám.
- Následuje výsměch, že jsem to řekl přesně v místě, kde bydlí další z těch, co slyší tyto pitomce a to, co bylo mířeno na pachatele do telefonu si dotyčná osoba vezme osobně (či ji to bude takto prezentováno). V podstatě jde o snahu zamezit jakékoliv obraně (pachatelé nejsou schopni reagovat na jakékoliv argumenty. Mnohdy navíc ani nemohou, protože lze používat jen sady konkrétních zvuků – slov. Ovšem i kdyby mohli, nic se nezmění.). A opět jde o využití „záchytných bodů“ formou entit. Vzhledem k jejich množství je v podstatě vždy na dosah nějaká, kterou lze použít. Jinak řečeno – člověk se musí snažit, aby „NÁHODOU neudělal to co udělal ZROVNA NA TOM místě. PŘESNĚ JAK pachatelé chtěli“
- Snaha o psychický teror.
- Jako vždy reaguji jednoduše tím, že neexistuje nic, čím by se tyto individua mohly povyšovat. Neschopnost na toto reagovat je vždy stejná.
- Postupně stáčeno na téma sebevraždy jiných cílů tohoto obtěžování
- To vždy spustí zvukové nahrávky retardovaného devianta, který je v tranzu z možnosti, že bude moct poslouchat jak někdo umírá.
- Snačím se do poznámek sled jednotlivých nahrávek
- Najednou lze slyšet vztek, nadávky – mnohdy stejné „Do p.če už“
- Najednou dojde k přerušení a spouští se rovněž ohraný sampl „Co to je za magory“. Otázka je to samozřejmě opodstatněná, ovšem vždy bez odpovědí a spíše je to podnětem k tomu, že se pachatelé začnou chlubit jak je nikdo nemůže dostat apod.
- Poté následuje situace, kterou si značím jako „Retardovaný dement, co si hraje na toho, co to řeší“ > Jako vždy ihned pokus vsugerovat mi, že nadávám sám sobě (jakožto ten, kdo celou situaci skutečně aktivně, reálně řeší – viz např tento web)
- Následuje „Hej on si to ale fakt píše“
- „Do p.če už“ + vulgární poznámky. Mimo jiné předpoklad, že buď budu mít ostych něco takového zveřejnit a pokud ano, znehodnotím si svůj web tímto typem příspěvků, případně se zdiskredituji u případných zákazníků
- Nastupuji do tramvaje. Lze slyšet „Papa smerf, dívejte“. Skutečně mám min. po půl roce na hlavě modrou čepici (dodávám, že přední kamerku na tel mám zalepenou)
- Nadávky
- Následuje další klasická situace. Snaha neustále držet pozornost.
- Když si píšu poznámky, jsou tyto komentovány – „Ano ano…“. Pokud nepíšu „Popelko, hned si to napiš“ „Musíš si to napsat“.
- Tak či onak, když poznámku píšu, je během ní neustálé sdělováno něco jiného. Tedy jednak abych se nesoustředil na psaní + předpoklad, že než dopíšu aktuálně rozepsaný text, zapomenu díky rychlému sledu jednotlivých nadávek, urážek apod. na to, co zni během jeho psaní.
- Najednou zazní „Mu se za chvilku vybije baterka“ + zjevně snaha tento zvuk rychle zamluvit. Opět se pak potvrzuje mé podezření že by vir, který umožňuje sledovat oběť přes tel. automaticky spouští určité nahrávky na určité , jasně dané situace (např poslední 2% baterky a zároveň je něco psáno = Mu se vybije baterka).
- Podobných zvuků si totiž všímám během startu prohlížeče (vždy stejný zvuk) apod.
- K zamluvení jsou použity klasické, trapné scénáře: komentování zlozvyků (např. loupání kůže na palci během přemýšlení) či naprosto ubohé „propojení s nějakým deviantem, který má úplně stejné zlozvyky“
- Často si tyto „sekvence“ – tedy sled jednotlivých nahrávek – píšu už dopředu = „Takže to funguje“ „Dívej, jak jsem ho to naučil“
- Zde poznámka: mnohdy lze tyto nahrávky přirovnat k identifikování známé písničky (což mimochodem mozek zvládne v průměru za 0,4s)
- Následuje vztek > píšu poznámku, která končí „zaostalá inteligence“
- Pachatel už vaří z vody a proto se snaží provokovat „že jsem inteligentní?“
- Následuje komentování mého oblečení. Včetně zašité dírky na vnitřní straně stehen. Možno vidět jedině přes kameru v tram (sedím naproti). Uvědomnění si chyby.
- Rychlá změna na dívčí hlas
- Přidávají se další hlasy, které jakoby dementa, co mě obtěžuje napomínají (často se opakující scénář)
- Mnohdy se toto změní na prosby „nech už toho, prosím tě“, a tedy snahu napomínající hlasy vyobrazit jako podřízené a ten, který tvoří něco nadpozemského (viz celý předešlý text) je velký šéf
- Nastává zmatek. Jedno ohrané schéma za druhým. Pachatel neví jak dál.
- Protože si toto píšu – VŽDY následuje snaha dokázat mi opak. Proto se ozve opět „Do p.če už“ ale mladší hlas. Tohle prý funguje.
- Poté ticho.
- Protože se VŽDY rozhlížím tu a tam kolem sebe = jsem paranoidní, nebo mě někdo ovládá (je mi sdělováno, nikoliv, že si to myslím :))
- Accordion Item 1 Title
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit, sed diam nonummy nibh euismod tincidunt ut laoreet dolore magna aliquam erat volutpat.