Základní kontext
Hum noise (nebo jen The Hum) je záhadný, nízkofrekvenční zvuk, který někteří lidé po celém světě hlásí jako neustálé hučení, bzučení nebo dunění. Obvykle je slyšitelný pouze v tichém prostředí a často jen některými jedinci, což naznačuje, že může být částečně subjektivní.
Kontext:
- BBC News: Who, What, Why: Why is ‚the hum‘ such a mystery?
- THE STANDARD: The Listeners: what is the Hum – the mysterious phenomenon that inspired the major new BBC One show?
- The Guardian: What is the mysterious ‚global Hum‘ – and is it simply noise pollution?
První zmínky
První zmínky o Hum noise (záhadném hučení, které slyší někteří lidé) pocházejí z 20. století, kdy se začalo objevovat hlášení od lidí, kteří tento zvuk vnímali, ale nebyli schopni najít jeho konkrétní zdroj.
- 1950–1960 – První oficiální záznamy o tomto jevu pocházejí z Anglie, kde se lidé začali stěžovat na hučení, které nebylo slyšitelné pro všechny, ale pro určitou skupinu osob.
- 1970–1980 – Další hlášení přišla z jiných částí světa, zejména z USA, kde se Hum stával stále více známým.
- 1990 – Vznikl termín The Hum, kdy začaly vznikat studie a sběry informací o tomto jevu. Byla vytvořena i webová stránka pro sběr zpráv o těchto zvucích.
Možná vysvětlení:
Neexistuje jednotné vysvětlení a v různých lokalitách může mít Hum odlišné příčiny.
- Akustické zdroje – průmyslové stroje, dálkové lodní motory, elektrické rozvody nebo větrné turbíny mohou produkovat nízkofrekvenční zvuky.
- Geofyzikální jevy – některé teorie spojují Hum s pohyby zemské kůry, seizmickou aktivitou nebo atmosférickými jevy.
- Elektromagnetické vlnění – nízkofrekvenční elektromagnetické záření (např. rádiové vlny) by mohlo ovlivňovat sluchový systém některých lidí.
- Biologické faktory – tinnitus (ušní šelest) nebo specifická citlivost na určité frekvence může vést k vnímání tohoto zvuku.
- Psychologické efekty – může jít o kombinaci selektivní pozornosti, očekávání a stresu.
Nízkofrekvenční elektromagnetické vlnění
Nízkofrekvenční elektromagnetické vlnění (ELF – Extremely Low Frequency, VLF – Very Low Frequency) se pohybuje v rozsahu přibližně 3 Hz až 30 kHz. Tento druh vlnění je využíván v různých technologiích, ale může mít i přírodní zdroje.
Zdroje nízkofrekvenčního elektromagnetického vlnění
1. Umělé zdroje
- Elektrická rozvodná síť – střídavé napětí 50/60 Hz generuje elektromagnetické pole.
- Vojenské a komunikační systémy – ELF/VLF vlny jsou používány pro podmořskou komunikaci s ponorkami.
- Rádiové vysílače – některé dlouhovlnné radiové signály pracují v pásmu VLF.
- Industriální zařízení – transformátory, generátory a další elektrické stroje.
2. Přírodní zdroje
- Blesky – bouřky generují elektromagnetické impulzy (Schumannovy rezonance, 7,83 Hz).
- Geomagnetické bouře – interakce slunečního větru se zemským magnetickým polem.
- Seismická aktivita – některé studie naznačují souvislost mezi ELF vlnami a zemětřeseními.
Možný vliv na lidské vnímání
Nízkofrekvenční elektromagnetické vlny mohou interagovat s biologickými procesy:
- Mozková aktivita – EEG signály se pohybují v pásmu 0,5–40 Hz (delta, theta, alfa, beta vlny). ELF vlny mohou teoreticky ovlivnit mozkové stavy.
- Sluchový vjem – některé osoby mohou vnímat ELF jako slabé hučení (tzv. mikrovlnný sluchový efekt).
- Psychické efekty – byly zkoumány hypotézy o možném vlivu ELF na náladu, únavu a kognitivní funkce.
Studie
Některé studie a výzkumy zabývající se fenoménem Hum noise zahrnují:
- Wife and Pye (1991) – Studie provedená ve Velké Británii, která se zaměřila na výskyt Hum v oblasti Bristol. Autory zajímalo spojení mezi tímto jevem a seismickými aktivitami, elektromagnetickým znečištěním a akustickými faktory. Studie nezjistila žádný jednoznačný fyzikální zdroj tohoto zvuku.
- Salt (2004) – Výzkum zkoumal výskyt Hum v různých lokalitách a analyzoval možné příčiny tohoto jevu, včetně zemětřesení, elektrických zařízení a radiových signálů. Zjištění naznačovala, že existují určité korelace mezi stížnostmi na Hum a místními průmyslovými činnostmi, ale žádný konkrétní zdroj nebyl identifikován.
- Dunn and Wilson (2007) – Studie se zaměřila na analýzu psychologických a sociálních faktorů, které mohou přispívat k vnímání Hum. Některé výsledky naznačovaly, že psychologické faktory, jako je stres nebo úzkost, mohou mít vliv na to, jak je tento zvuk vnímán.
- Tinnitus-related studies – Mnoho výzkumů z oblasti tinnitusu (ušní šelest) zkoumalo souvislost mezi Hum a tinnitus. Některé studie naznačují, že lidé, kteří mají problémy s tinnitem, mohou mít tendenci vnímat Hum nebo podobné zvuky.